Zvoneček - 2.kapitola

16. dubna 2008 v 19:08 | Jasmiiine <3 |  Babička Mary
Předposlední kapitolka - malinko jsem se nechala unést rozhovorama, snad to neva ... :o)
Nejak se mu jí podařilo přemluvit. Odešla. Nakonec to nebylo zas tak těžký. Konečně se může věnovat tý paní s oteklým piercingem. Už otevíral dveře orninace, když ho za rameno chytl vysoký saniťák. Prý má naléhavou ambulanci ... Šel se tedy podívat na toho maroda - piercing holt musí počkat - škoda má ho v pupíku. Pousmál se nad tou představou. Tu mu, ale z hlavy vykopla mnohem nepříjemější představa ... Myslel si, že se mu to zdá. Babička Mary znova ležela na lůžku.
"Našli jsme ji jak leží na chodníku a nemůže vstát." odůvodnil její přítomnost sanitář.
"Vždyť to jenom hraje, baví jí buzerovat doktory. Vyhoďte jí !" zakřičel, jindy klidný a nadevše milující pacienty, Wilson.
Sanitář jenom omluvně pokrčil rameny.
"Tak jí dejte někomu jinému ... " volal, ale jeho "rozkaz" nenašel odezvu.
.
.

Cuddyová seděla ve své kanceláři a dívala se na video z jednoho nemocničního večírku. Zrovna tancovala s Housem, když se najednou otevřely dveře.
"Je zpátky !" řekl naštvaně Jamese.
"Kdo ?" nechápala.
"Ta šílená ženská."
"No já ji nepozvala, co já s tim ?"
"Nešlo by ji odeslat na psychyatrii ?" zeptal se naléhavě.
"Je mi líto Jamesi, musela by prokazovat známky toho, že neví co dělá.
"No paráda ... " procedil zkrz zuby a prásknul za sebou dveřmi. To nebyl jeho styl ...
"No paráda," zopakovala po něm, "přišla jsem o celý video ..."
.
.

"Musím si s ní promluvit." vyprávěl celou příhodu Housovi.
"Zeptej se jí jestli se jí líbíš." pronesl s takovou samozdřejmostí jako by se dotazoval jestli nechce kafe.
"Jsi cvok ?" vylít na něj Wilson.
"Hele, jinak by za tebou nelezla" vedl si dál svou Greg.
"Baví jí nás buzerovat." řekl po slabikách.
"Tebe."
"Nás"
"Tebe, ví že sloužíš ambulanci"
"Jo, a jak by se to dozvěděla ?"
House jenom ukázal ne ceduli s výpisem služeb. Všiml si dalšího jména, co bylo hned po Wilsonovi. "Dr. Gregory House". Senza.
"Nemáš fix ?" zeptal se náhle.
"Co ?"
"Nemáš fix ?"
"Já tady řešim naléhavej případ a ty chceš fix ?"
"Heleď, sám říkáš, že tý babizně nic neni ... tak v čem je problém?" ujasnil mu House. "Tak co máš ho nebo nemáš ?"
Wilson mu ho podal, ale hned začal litovat.
"Ty to chceš přepsat ?"
"Ne."
"Chceš .."
"Tak proč se ptáš, když to víš ?"
"Cuddyová na to stejně příjde."
"Nemusí."
"Ale příjde na to."
"Pokud jí to nevyzvoníš, tak ne."
"Hele, co si to o mě myslíš ?" obořil se na něj Wilson.
"Že jsi zvoneček."
"Nejsem."
"Zvonečku."
"Uklidni se."
"Zvonečku !"
"Hádáme se tady jako malý děcka. Ty lidi na nás koukaj."
"Já za to nemůžu, že se neumíš hádat jinak." odsekl House. "Nečum." houkl na jednu holku. Tak kolem třinácti. Ta holka na něj vyplázna jazyk.
"Angína" prohlásil jen a otočil se zpět ke kamarádovi.
"Ignorante."
"Nejsem ignorant."
Wilson se otočil a šel zpátky na ambulanci.
"Kam jdeš ?"
"Jsi ignorant."
"Ptal jsem se kam jdeš, ne co jsem."
"Idiote."
"Zvonečku."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lisa Lisa | Web | 17. dubna 2008 v 16:58 | Reagovat

Ten konec ,no krása

2 Laivine Laivine | Web | 22. dubna 2008 v 19:12 | Reagovat

hahaha...to bylo super... Jsem se nasmála. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama